MASOPUST

Masopust trvá od Tří králů (6. ledna) a končí masopustním úterým, po němž následuje Popeleční středa. Datum vrcholu masopustu je závislé na datumu Velikonoc, může tedy být mezi 8. únorem a 14. březnem.Neboť začátek doby postní je pohyblivý.Počítá se od neděle vzkříšení, která je vždy první nedělí po prvním jarním úplňku

O masopustních radovánkách se u nás dochovaly písemné zprávy již ze 13. stol.Tehdy býval masopust mnohem hlučnější a rozpustilejší nežli dnes. Veselil se bohatý i chudý, pán i sluha. I čeští králové v tu dobu strojili nákladné masopustní kvasy.
Závěr zimy prožívali naši předkové ve znamení zábav a bujarého veselí. Byl čas masopustu. Nastal již svátkem Tří králů a klenul se mezi závěrem Vánoc a dobou předvelikonoční a kulminoval svými závěrečnými dny, které bývaly nazývány poslední masopust (na Moravě fašank, nebo také končiny či ostatky).


V životě mnoha lidských generací hrál důležitou úlohu jako zlomový bod na rozhraní dvou ročních etap. Jednalo se o dobu poměrného hospodářského klidu, o níž se ostatně říkalo, že kdo v masopustě moc dělá, v létě to odleží. Dokončovaly se ještě drobné práce z předešlého hospodářského roku (draní peří, přástky, mlácení obilí), ale zároveň se všichni připravovali na blížící se jaro, počátek nové hospodářské sezóny. Souvisela s tím i řada symbolických magických úkonů a pověr, majících zajistit jednak blahonosný a plodonosní účinek, jednak ochránit usedlost před zlými silami a nepříznivými vlivy.
Masopust vrcholil ve třech dnech před prvním postním dnem zvaným Popeleční středa (též Škaredá). Při pomyšlení, že již zakrátko nastane dlouhý předvelikonoční půst, si každý dopřál do sytosti bujarého veselí, zpěvu, tance - a pochopitelně i jídla a pití. Ne nadarmo se v tento čas odehrávalo nejvíce zabíjaček. Ostatně mrazivé počasí pro ně bylo ideální a řezníci měli proto v tento čas nejvíce napilno.

Tučný čtvrtek

Odpoledne bývalo volno a k obědu vepřová pečeně a další zabijačkové pochoutky. Nemělo se hledět na nějaký ten džbán piva.

Masopustní neděle

Hned po obědě se sešli muzikanti na návsi a vyhráváním zvali všechny k muzice do hospody. Do večera mohli být u muziky i děti.

Masopustní pondělí

Když se lidé prospali z nedělního křepčení, pokračovalo se v tanci. V každém kraji se udržovala jiná tradice rázu tancovačky. Někde byl tzv. Mužovský bál. Na takovou zábavu neměla přístup svobodná chasa a musela se spokojit pouze s přihlížením. V kole bylo vidět samé ženáče a hudebníci pilně vyhrávali, protože furiantští sedláci nehleděli na nějakou tu zlatku. A čím výše při tanci sedlák vyhodí selku, tím vyšší vyroste obilí. Jinde se zase pořádal tzv. Babský bál, ten večer měli volenku pouze ženy.

Masopustní úterý

Nejtypičtější součástí závěru masopustu byly obřadní obchůzky a rej maškar na masopustní úterý. Původně byly vyhrazeny jen pro svobodnou mužskou mládež a mladé ženaté muže, posléze se možnost účasti rozšiřovala i na další obyvatele. To, co vykoledovali, nakonec zpeněžili a utratili u taneční zábavy.

Některé z masopustních masek mají prastarý původ dokonce až v době pohanské, jiné jsou novodobými inovacemi a aktualizací. Obyvatelstvo oplývalo při jejich přípravě neobyčejnou fantazií. Téměř v žádném z masopustních obchůzek nesměl chybět medvěd, oblečený v obráceném kožichu nebo omotaný hrachovinou či slámou. Medvěda vodila na provaze jiná maska - medvědáře či žida. Masce medvěda se přisuzovaly magické plodonosní vlastnosti, které mohly být přeneseny na ženy i celé hospodářství. Při každé zastávce si s ním tedy hospodyně a děvčata musela zatancovat, odepřít mu tanec bylo nemyslitelné.

Slaměný medvěd se svým přestrojením podobal východomoravské masce pohřebenáře, muže oděného také do slámy s papírovými ozdobami a třásněmi na hlavě. Při své obchůzce v masopustní pondělí držel v jedné ruce rožeň, na který napichoval výslužku, v druhé měl karabáč nebo bič a neustále vykřikoval: "Pohřebeň, staré baby na hřebeň!".

K nejstarším formám masek patří převleky mužů za ženy, hlavně za nevěsty. Na jižním Valašsku byla dokonce jedním z ústředních motivů obchůzky parodie celé svatby. Tento zvyk souvisel s množstvím uzavíraných sňatků v tomto období, ale chápat ho musíme i ve vztahu k ostatním skrytým erotickým motivům masopustu (tanec, hry...), majících zajistit zdar hospodářství v novém roce.
Častým námětem bývaly běžné profese a povolání z bezprostředního okolí. V průvodu bychom tak mohli potkat řezníky, holiče, lékaře, dráteníky ale i hasiče či vojáky všech možných podob. Masopustní maska byla často prostředkem výsměchu a kritiky některých lidských vlastností a neřestí - hamižností počínaje, přes tloušťku až po přehnanou výřečnost.

Všude se ale období radostí a rozverností uzavíraly závěrečnou zábavou spojenou s pochováváním basy. Jedná se o parodii na pohřeb zemřelého marnotratníka. Do necek, na desku nebo na prostřený stůl či máry se položila figurína nebo samotná basa pokrytá plachtou. Následoval vlastní pohřební obřad s upozorněním na domnělé prohřešky basy v čase masopustních zábav a za tklivého nářku byla slavnostně vynesena ven ze sálu a "pohřbena". Po tomto aktu čas nevázaného veselí definitivně skončil, nastal čas půstu. Sousedé si po půlnoci na rozloučenou zazpívali postní píseň a rozešli se domů. Život se opět vrátil do klidných kolejí. Kdyby o masopustním úterý někdo tancoval přes půlnoc, vyjevil by se mu čert v zeleném kabátě a strašil by takového neznaboha. Tančit se mohlo zase až při stavění a hlídání májí (30. dubna a 1. května). Pak byl čas na práci a tančilo se až o podzimním posvícení. Tyto zvyklosti se přestaly dodržovat na sklonku 19. stol.

Pytlový čtvrtek (po popeleční středě)

O tomto dnu se mnoho záznamů nedochovalo. Prý se dojídali zbytky z masopustních hodů. Co po masopustě ještě k jídlu zbude, všechno, všecičko se sní, stráví - zpytluje. Ovšem každý ve své chalupě, bez muziky a zpěvu.

Pak následuje 6 postních neděl. V tradici měla každá z nich svůj odůvodněný název.

Pražná - patrně se pražilo v tomto období obilí

Černá - pravděpodobně se čistily komíny

Družebná - nejspíše v tuto dobu chodíval družba a domlouval svatby

Kýchavná - patrně vyjadřuje dobu častého nachlazení v předjaří

Smrtná - blížící se připomínka Ježíšovy smrti

Květná - připomínka Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma, kde jej lidé vítali rozkvetlými ratolestmi

Květná neděle pak otevírá tak zvaný svatý týden před velikonocemi.