KVĚTNÁ NEDĚLE

 

Svatý týden
Poslední dny postní doby mají název "Svatý týden". Jsou obecně věnovány památce Ježíšova utrpení - to je však jen jeden pól velikonočního tajemství. Celistvé poselství Velikonoc je obsaženo v tom, že Kristovo utrpení má svůj cíl v Ježíšově zmrtvýchvstání a ve vykoupení člověka.

Velikonoční třídenní (triduum)
Vrcholem a středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně. Toto třídenní začíná večerní mší (po západu slunce) na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli. Slavnost Velikonoc je tak tvořena Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí zmrtvýchvstání. (Podle židovského počítání začínal nový den po západu slunce, proto jsou tyto dny skutečně tři.)

Květná neděle, lat. Palmare, Dominica in Palmis, poslední neděle čtyřiceti denního půstu, otevírá Velikonoce ve znamení zelené ratolesti. Vypovídají o tom také její lidové názvy – Květnice, Květnice, Beránkova neděle, Palmová neděle, odvozené z pojmenování nových pučících prutů.

"Květná neděle" je poslední postní nedělí, po níž začíná "Svatý týden". Označení "květná" připomíná Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma před židovskými velikonočními svátky - paschou, kdy ho zástupy nadšeně vítaly a mávaly ratolestmi,palmovými listy. U nás palmy nerostou, tak jejich úlohu převzaly větvičky jívy - ,,kočičky" ( klokoče, berany, ratolesti, košťata). V pozdější době pak i svěcení věnečků uvitých z hlaviček kočiček Při bohoslužbách této neděle se poprvé čtou "pašije" (= texty evangelia, které popisují zatčení, odsouzení a umučení Ježíše Krista). Dodnes je častým zvykem pašije zpívat či dramatizovat.

U nás se posvěcené kočičky zastrkovaly  za domácí kříž ve světnici, za svaté obrázky nad stolem, aby uchránily stavení před bleskem a přinášely štěstí. Posvěcené pruty se dílem vracely přírodě. Dávaly se do chléva, zastrkovaly se do rohů polí, aby je uchránily před pohromou. Také se věřilo tomu, že kdo snědl několik hlaviček kočiček, byl chráněn před nemocemi. Někde se jimi dokonce vytíraly oči, aby nebolely.
V minulosti se ratolesti svazovaly do objemných vrstevnatých kytic nebo do vysokých svazků, které dosahovaly několika metrů. V jižních Čechách bylo zvykem ovíjet první jarní pruty kolem dlouhé tyče, tzv. beran. Stále se přidávalo nových prutů, podle toho, jak dlouhý měl beran být. Na špičce berana se udělal z jedlových větviček křížek. V každém statku měli svého berana nebo i dva a hlídali si jej, aby jim ho nikdo neukradl. Navíc bylo věcí prestiže, mít největšího berana ve vsi. V Polsku je nazývají palmy, ve Slovinsku butarice a pašije. Na Moravě a ve Slezsku se podle jarních květů, které se světí, tato neděle nazývá Květnica.
Lidé v tento den na sebe oblékají nejlepší, či nové šaty. Nesmělo se péct, aby se nazapekl květ, protože potom by se neurodilo ovoce